hornav

 

navigace

Kulhání na obě nohy (aneb, co je politika)

 

V minulých volbách do obecního zastupitelstva se na Ročově rozběhla docela velká debata nad tím, zda je, zjednodušeně řečeno, „lepší“ kandidátka nezávislá či stranická. Je to naprosto legitimní otázka, která si ale zaslouží pečlivé rozebrání z mnoha hledisek a pohledů.

 

Nejprve bych podotknul, že dle mého názoru neexistuje kandidátka nezávislá, ale pouze nestranická, což je zásadní a významný rozdíl. Je sice pravda, že mnoho kandidátních listin nese v názvu slovo „nezávislí“, ovšem je to naprosto zavádějící. Nestraník je ten, který není v žádné politické straně, ale neznamená to, že k nějaké straně neinklinuje (většinou je to volič, který volí nějaké strany). Zejména v komunálních volbách v menších obcích kandidují na všech, ať už stranických či nestranických, kandidátkách nestraníci. Je to dáno tím, že buď se o hlasy voličů ucházejí pouze tak zvaná „nezávislá“, raději říkám nestranická uskupení. Nebo i když je v dané obci místní základna nějaké politické strany, tak straníků není zpravidla tolik, aby naplnili celou kandidátku. Což je případ i Ročova.

 

Někdo nazval Ročov politickým skanzenem proto, že zde tradičně kandidují v komunálních volbách tři stranické kandidátky: ČSSD, ODS a KSČM (v minulosti i KDU-ČSL či Rovnost šancí). Proto se rozhodli utvořit „nezávislí“ kandidátní listinu i na Ročově. Což je v pořádku a jako občan vítám, že někdo má zájem o (práci pro) náš městys.

 

To proč na většině obcí nevznikají stranické kandidátky, ale kandidátky nestranické (např. Za obec krásnější atd.) je jednoduchý. Politické strany nejsou v obci ukotveny. Nemají tam svoje zázemí. Při malé angažovanosti občanů České republiky ve stranických strukturách, oproti například severským zemím, je pochopitelné, že není prostě dost straníků na to, aby v každé vesnici byla byť jen jedna stranická kandidátka. Ano, Ročov je v tomto ohledu výjimečný. Dodávám, že je tomu dobře. Ročov je totiž tak naprosto čitelný pro své voliče.

 

„Nezávislí“ na Ročově tvrdili, že politika na obec nepatří. V tom případě nerozumím tomu, proč vůbec se ucházeli o politické posty v zastupitelstvu. I obecní politika je politika (stranická či nestranická, toť jedno jest). Tvrdit, že se chci ucházet o hlasy občanů jen proto, abych se nenazýval politikem, je poněkud pokrytecké chování, které zavání alibismem. Politika (z řeckého polis – město a politiké techné – správa obce) je totiž správa věcích veřejných – správa obce prostřednictvím zastupitelstva. Z postoje ročovských „nezávislých“ ovšem vyplývá, že chtějí hlasy občanů proto, aby se z nich nestali politikové. Tzn., že nechtějí spravovat věci veřejné – prostřednictvím nabytého mandátu zastupitele. A proto přinejmenším tato dedukce „nezávislých“ na Ročově kulhá na jednu nohu.

 

Pochopitelně – vždy se mají řešit hlavně problémy lidí a samotné obce, nikoliv politických stran. Důležité je ale to, že tyto problémy se řeší prostřednictvím právě těchto stran. Touto stranou se stali i „nezávislí“, ač o tom možná ani nevěděli.

 

Další z úvah se upíná k tomu, že když je někdo nezávislý, tak je nezávislý ve všech směrech. Jsou ale „nezávislé“ kandidátky a především „nezávislí“ kandidáti na těchto kandidátkách skutečně nezávislí v pravé podstatě tohoto slova? Nikoliv. Jsou závislí na několika faktorech. Už jen samotný fakt, že se sdružují v nějaké uskupení, je jasný symbol závislosti právě na dané kandidátce. Dále jsou všichni závislí na nějakém lídrovi, který je iniciátorem hnutí. Což je naprosto legitimní, ale tím se opět popírá zmíněná nezávislost. Ovšem zásadní problém nezávislosti vidím v tom, že tato „nezávislá“ uskupení mají také nějaký program. Snad nechtějí říkat, že jejich sepsaný program je pouze vějička pro občany, aby dostaly jejich hlasy. Pokud ne (v což doufám), tak každý jednotlivý kandidát je spjatý a závislý právě na programu, který toto sdružení prosazuje. Nehledě na to, že po volbách se opět závisle a politicky rozhodují, s kým půjdou do koalice, koho navrhnou do orgánů obce atd. V žádném případě nekritizuji legitimnost toho, že se někdo uchází o post zastupitele. Naopak, je to chvályhodné. Samozřejmě, pokud jde do politiky s čistými úmysly.

 

Na závěr této stati bych rád upozornil na to, proč dle mého názoru jsou stranické kandidátky (popř. kandidátky zastřešené politickou stranou) prospěšné i v malých obcích. Důvod je naprosto jednoduchý a prostý. Je to čitelnost těch, kteří kandidují. Ten, kdo kandiduje na kandidátce pravice, schvaluje církevní restituce, zvyšování DPH, tunelování důchodového účtu. Naopak se dá předpokládat, že občané na kandidátkách levicových stran chtějí stát, který se o lidi dokáže postarat, zajistí bezplatné školství, neziskové zdravotnictví, řádný výběr daní, spravedlnost a solidaritu. Co prosazuje kandidát holedbající se, že je „nezávislý“? Další čitelnost je v tom, že většina kandidátů stranické kandidátky tuto stranu, pod jejíž hlavičkou se uchází o hlasy občanů, také volí v jiných volbách (do Poslanecké sněmovny, Senátu atp.). Je jasné, že na malých obcích se církevní restituce nevyřeší, ale základní rámec chování je jasný. Každý si má možnost představit, jaký typ člověka se uchází o jeho hlasy. Zda levicový či pravicový. Co si má volič představit u „nezávislého“? A pozor na nesmysly o tom, že levičák jen rozhazuje a zadlužuje, kdežto pravičák snižuje daně a byrokracii. Myslím, že poslední dvě pravicové vlády nám předvedly pravý opak. Zběsile zvyšovaly daně (hlavně nižším a středně příjmovým skupinám obyvatel) a se zvyšováním státního dluhu chtěly snad dohnat pověstné Řecko. Praxe z minulosti jasně dokládá, kam nás dovedla pravice a kam levice. O „nezávislých“ ale nevíme zbla nic.

 

Toto přehledné a čitelné rozdělení z hlediska stranické příslušnosti, nebo dle toho, na jaké kandidátce kdo kandiduje, je veliká výhoda oproti kandidátce „nezávislé“. U těchto kandidátů člověk nikdy neví. Zvláště, když ten, kdo se uchází na „nezávislé“ kandidátce o post starosty, dvakrát kandidoval na stranické kandidátce ODS. To je trošku pokrytectví na druhou.

 

Je v zájmu mnoha obcí, kde nekandidují politické strany, aby vznikala různá sdružení („nezávislá“), která se uchází o hlasy voličů. Někdo totiž obec spravovat musí. Tento článek vznikl především na rétoriku „nezávislých“ před komunálními volbami na Ročově. A jak jsem napsal výše, je dobré (a to platí i pro Ročov), když se lidé mohou rozhodnout z více stran či hnutí komu dají svoje hlasy. Měli by však zvážit, zda „nezávislí“ jsou skutečně nezávislí. A uvědomit si, že hlas pro stranického kandidáta, je vyjádřením důvěry straně, za kterou kandiduje (a nejspíše i volí v jiných volbách).

 

„Nezávislé“ kandidátky už ze své podstaty nezávislé nejsou. Jejich nečitelnost, špatné zařazení do politického spektra je důvod, proč kulhají i na druhou nohu.

 

Bc. Vojtěch Václav Pour
předseda MO ČSSD Ročov

12. 9. 2013